Stojíme v odstavném pruhu rušné dálnice. Naštěstí jsme zakoupili plné pojištění a obracíme se na asistenční službu. Po asi dvou hodinách přijíždí pán od pneumatik, nasaďuje dvě nové pneumatiky a odjíždí. To už je tma, my telefonujeme a čekáme dál. Budeme odtaženi. Auto sice může jet dál (až do vyčerpání nádrže), ale servismani si to nepřejou. Po dalších dvou třech hodinách, po desáté večer, přijíždí chlapík z odtahovky. Odtahuje je nás do nedalekého hotelu, kde pro nás Budget objednal pokoj. Hm, neobjednal... Telefonujeme dále, objednáváme pokoj v jiném hotelu blízko sídla odtahové služby. Jsme odtahováni další hodinu do centra odtahovky, poté odjíždíme do hotelu, a kolem asi 1:30 ráno se konečně dostáváme do pokoje.
Druhý den ráno jedeme do místní pobočky Budget, kam je přitáhnut rozbitý plně naložený náklaďáček. Bude se překládat. Chtějí nám dát auto v jěště horším stavu, než bylo to původní. Nedáme se a vyasertivujeme si zbrusu nové. Po chvíli vy- a pře- a nakládaní přijíždí překládací experti od Budgetu, kteří poměrně rychle a téměř sami dopřekládají.* Asi ve čtyři odpoledne konečně vyrážíme. Ztratili jsme 1 den, jsme několik desítek mil od plánované trasy. Ale máme teď lepší náklaďák- který to nakonec vydržel až do cíle. Budget by měl proplatit účet z hotelu.
* Asi hodinu po přeložení celého nákladu Nell & Dave sdělují, že se jim to nelíbí, že nějaké jejich krabice byly špatně uloženy nebo převráceny. Z nějakého důvodu, který mi dodnes uniká, nemohli otevřít ústa ve chvíli, kdy profesionálové překládali, a domluvit se s nimi. Takže o pár dní později (v Boulderu po vyložení mých věcí) jsme ztratili odpoledne, když N&D přebalovali celý zbytek nákladu (asi 90 % objemu). Přispělo to k dobré náladě.